| Systém ochrany před balistickými střelami, který vyvíjejí USA, bude mít několik vrstev, které se budou vzájemně doplňovat a částečně i překrývat tak, aby se zaručilo úspěšné zneškodnění útočící balistické střely jakéhokoli doletu, v jakékoli fázi jejího letu, nesoucí jakoukoli hlavici.
Celý systém bude zahrnovat senzory ke sledování nepřátelských balistických střel a prostředky na jejich zničení. Jednotlivé podsystémy budou rozmístěny ve vesmíru, ve vzduchu, na moři a na zemi.
Vzhledem k tomu, že balistická raketa má vysokou rychlost, dosáhne svého cíle řádově v minutách. Reakční doba systémů určených k její likvidaci tak musí být minimální.
Balistické střely létají po balistických dráhách, které je možné předem vypočítat a tedy navést proti nim protiraketu (interceptor). (Výjimku tvoří moderní balistické střely schopné manévrovat, které vlastní Rusko.)
|
První linii obrany proti balistickým střelám tvoří družice ve vesmíru. Ty jako jediné mohou zachytit odpálení rakety okamžitě. Soustava družic DSP(Defense Support Program) jako první zachytí odpálení balistické střely, dále ji pak sleduje a předběžně určí její cíl. Tento systém byl vyvinut a rozmístěn už za studené války a monitoroval odpaly balistických raket a jaderné výbuchy po celém světě. DSP bude nahrazen novým systémem šesti družic SBIRS (Space Based Infra-Red System). Soustava družic SBIRS ve výšce okolo 35 000 km nad zemí zachytí a přesně určí místo odpalu balistické střely, poskytne předběžné informace o cíli střely a vyšle signál ostatním podsystémům protiraketové obrany, aby mohla být útočící balistická střela co nejúčinněji zničena. Zvládne to během 10 až 20 sekund. Soustava družic STSS (Space Tracking and Surveillance Systém) nepřátelskou střelu sleduje z výšky 1000 až 1500 km a data předává interceptoru. Může sledovat naráz až 100 předmětů, rozezná hlavice od klamných návnad, trosek a „odpadků“. Veškeré informace jsou předávány online.
Další senzory jsou umístěny na zemi a na moři. Soustava modernizovaných radarů včasného varování (UEWR– Upgraded Early Warning Radar) zachytí nepřátelskou balistickou střelu (nebouž jen její hlavici) a určí kam míří. Na letecké stanici Shemya na Aljašce v USA je radar Cobra Dane, v Kalifornii v USA na letecké základně Beale je druhý radar – Pawe Paws, třetí je v Massachusetts v USA na Cape Cod, také Pawe Paws, další ve Velké Británii na letecké základně ve Fylingdales a poslední je umístěn v Grónsku (Dánsku) na letecké základně u Thule. Dosah těchto radarů je až 5500 km.
Vesmírné systémy a radary včasného varování jsou sledovací prostředky. Protiraketová obrana zahrnuje také naváděcí radary, které budou zajišťovat uspěšné navedení interceptoru na nepřátelskou balistickou střelu. Jedná se o X-pásmové radary (XBR – X-Band Radar). Dva velké radary budou pevně umístěny na základnách USA, další budou mobilní. Na Aljašce u ostrova Adak byl umístěn první velký XBR, postavený na plošině a pevně ukotven k ostrovu. Východní část USA a evropský kontinent bude pokrývat druhý velký XBR, který by mohl být umístěn v ČR. Další čtyři XBR jsou mobilní, přepravitelné vzduchem, po moři, železnici i silnici. Jeden je v Japonsku, druhý by mohl být umístěn na Kavkaze. Tyto radary umí vyhledat nepřátelskou balistickou střelu či jen hlavici, sledovat ji a rozeznat, co je hlavice a co je návnada. Na hlavici pak navede interceptor, kterému předává údaje o poloze nepřátelské hlavice. Po zásahu dokáže radar zjistit, do jaké míry byl interceptor úspěšný. Čtěte také: Parametry případného radaru v Brdech.
Námořní verze protiraketové obrany Aegis v sobě integruje senzory i interceptory. Nejnovějším systémem Aegis BMD je vybaveno 15 torpédoborců třídy Arleigh Burke a tři křižníky třídy Ticonderoga. Jsou vybaveny výkonným radarem AN/SPY-1, ten dokáže sledovat až 100 nepřátelských balistických střel a při tom ještě další konvenční hrozby v dosahu (letadla, vrtulníky, protilodní střely…). Aegis může získaná data online posílat dále ostatním podsystémům protiraketové obrany. Aegis může nepřátelskou střelu i sám zničit vlastním interceptorem Standard Missile-3 odpáleným z lodi. Dnes je Aegis schopen zničit střely krátkého a středního doletu, ale v budoucnu by měl být schopen zastavit i střelu dlouhého doletu v jakékoli fázi jejího letu. Díky všestrannosti a pohyblivosti dovoluje Aegis předsunout protiraketovou obranu do blízkosti krizových míst po celém světě a může fungovat jako vysunuté kopí systému protiraketové obrany. Aegis je spolehlivý systém, který už nakoupilo námořnictvo USA, Japonska, Jižní Koreje, Španělska, Norska a uvažuje o něm také Austrálie.
|
| Protiraketový štít bude schopný zničit útočící balistickou střelu nebo jen její hlavici v kterékoli fázi jejího letu. Nejzranitelnější je raketa v její počáteční fázi letu. Pro počáteční fázi letu vyvíjí USA dva typy interceptorů.
Firma Boeing vyvíjí letecký laser (ABL – Airborne Laser), který zničí balistickou střelu v její počáteční fázi. ABL bude zcela autonomní systém. Do přední části trupu letadla Boeing 747-400F hlídkujícího ve výšce 13 km je zabudováno výkonné laserové zařízení. Letadlo ve vzduchu najde pomocí svých infračervených senzorů letící raketu, bude ji sledovat, spočítá její kurz a ozáří nepřátelskou balistickou střelu na tři až pět sekund ničivým laserovým paprskem, který propálí její trup a raketa vybuchne. Raketu může zničit až na vzdálenost 600 km.
Univerzálním interceptorem by měl být Kinetic Energy Interceptor (KEI). Původně byl určen jen pro ničení balistických střel v první fázi letu, později ale americká Agentura pro protiraketovou obranu (MDA) celý projekt přehodnotila a KEI by měl být schopen ničit balistické střely ve všech fázích letu. KEI bude instalován na nákladních vozidlech (dvě rakety na každém vozidle), na lodích, ponorkách i letadlech. KEI nebude mít vlastní radar, bude spoléhat na vesmírné senzory a pozemní a námořní radary. Vývoj tohoto systému je v začátcích.
Ground Based Interceptor (GBI) je obranný prvek k ničení nepřátelských balistických hlavic ve střední fázi jejich letu, kdy se nacházejí mimo atmosféru. GBI je závislý na velkých pozemních X-pásmových radarech, které interceptor navedou na nepřátelskou hlavici. GBI je třístupňová raketa, odpalovaná z podzemních raketových sil. Nese nevýbušnou 60kilovou hlavici (Exo-Atmospheric Kill Vehicle – EKV), která ničí cíl vlastní kinetickou energií. Poté, co je interceptor odpálen, navádí ho na cíl pozemní X-pásmový radar, který rozezná návnady od skutečných hlavic a určí interceptoru cíl. Tři stupně rakety vynesou interceptor do vesmíru rychlostí 7 km/s, kde se odpojí hlavice – EKV. Ta má vlastní manévrovací trysky a vyhledávací senzory, které se zaměří na nepřátelskou hlavici a sami navedou EKV na cíl, který zničí nárazem. GBI jsou umístěny v silech v USA na Aljašce na základně Fort Greely a v Kalifornii na Vanderbergově letecké základně. Třetí plánovaná raketová základna by mohla stát v Polsku a bude chránit východ USA a Evropu.
Poslední fázi protiraketové obrany budou zajišťovat systémy THAAD (Terminal High Altitude Air Defense) a Patriot Advanced Capability-3 (PAC-3), později MEADS (Medium Extended Air Defense System). Všechny tři systémy jsou nezávislé a mohou pracovat zcela samostatně. Systém THAAD je pozemní souprava odpalovacího vozu s interceptory, velitelského vozu a vlastního radaru AN/TPY-2, který funguje v pásmu X. Každé vozidlo nese 10 interceptorů. Radar dohlédne do vzdálenosti až 1000 km, zachytí přibližující se hlavici a navede na ni vlastní interceptor. Ten hlavici zasáhne při vstupu do atmosféry do vzdálenosti 200 km. Je to stále dostatečná výška na to, aby se nebezpečný náklad nepřátelské hlavice rozptýlil a shořel v atmosféře.
Nejnižší prvek protiraketové obrany je systém PAC-3. Je to jeden z nejlepších protileteckých systémů současnosti, svůj respekt si vysloužily jeho starší verze ve válce v zálivu v roce 1991, kde zlikvidovaly většinu iráckých raket Scud. Patriot je schopen zaútočit na všechny typy létajících cílů, od vrtulníků, přes letadla až po hlavice balistických raket v poslední fázi jejich letu. Celý komplet je tvořen pozemním transportérem, na kterém je 16 raket Patriot, radarem AN/MPQ-53 umístěným na dalším vozidle a velitelským vozem. Dosah radaru je 100 km. Radiolokátor nepřátelskou hlavici zachytí, sleduje a navede na ni vlastní interceptor. Dokáže sledovat 100 objektů najednou a současně navádět devět interceptorů, každý na jiný cíl. Dostup Patriotů je 15 km. Nejmodernější verzi Patriotů dnes používá USA, Nizozemsko, Japonsko, Jižní Korea a o nákupu uvažuje Tchajwan a Německo. V současnosti se testuje odpalování raket Patriot z letadel, čímž se zvýší jejich bojový rádius a Patrioty na letadlech by mohly chránit i velice vzdálená území.
Nástupce PAC-3 bude systém MEADS, na kterém intenzivně spolupracuje USA, Německo a Itálie. MEADS bude mít výkonnější software a radar a bude moci spolupracovat s dalšími systémy PRO a PVO. Rakety systémů THAAD, PAC-3 i MEADS používají pro ničení hlavic balistických raket nevýbušné hlavice, které ničí cíl svou vlastní kinetickou energií. |
